Potřebujete korekturu?

Vyzkoušejte si krátký test.

 

Níže uvádím několik vět, ve kterých se objevují časté chyby v textech. Zkusíte je odhalit? (Některá slova jsou jen chybně použitá v kontextu, nemusí se nutně jednat o pravopisné chyby.)

  1. Doražte včas, přeci by jste nechtěli zmeškat dokument o Himalájích.
  2. Lukášův otec byl čelní představitel velké firmy, proto ho často protěžoval.
  3. Mám pernamentní strach z klaunů, nejspíš trpím fóbií.
  4. Pro svou tchýni jsem připravila tématický večer.
  5. K večeři jsme si udělali briliantní halušky s bryndzou.
  6. Díky dvoum haváriím jsem nestihla přijít včas do práce.
  7. Ty zrádče, jak jsi mě to mohl udělat?
  8. 8-mi hodinový spánek by měl být standart.




ŘEŠENÍ

  1. Doražte včas, přeci by jste nechtěli zmeškat dokument o Himalájích.
  2. Lukášův otec byl čelní představitel velké firmy, proto ho často protěžoval.
  3. Mám pernamentní strach z klaunů, nejspíš trpím fóbií.
  4. Pro svou tchýni jsem připravila tématický večer.
  5. K večeři jsme si udělali briliantní halušky s bryndzou.
  6. Díky dvoum haváriím jsem nestihla přijít včas do práce.
  7. Ty zrádče, jak jsi to mohl udělat?
  8. 8-mi hodinový spánek by měl být standart.

A JAK JE TO SPRÁVNĚ?

  1. DORAZTE: Řídíme se vzorem prosit 4. slovesné třídy. Tvary s měkčenou souhláskou na konci se sice v češtině vyskytují, ale nejsou spisovné. 
  2. PŘECE: Ač se na první pohled může zdát, že slovo *přeci je spisovné, je tomu přesně naopak. Ve spisovné češtině používáme výhradně přece.
  3. BYSTE: *By jste je hyperkorektní tvar, tudíž nesprávný. Píšeme vždy byste, stejně tak bys a bychom
  4. HIMÁLAJI: Název tohoto pohoří je v jednotném čísle rodu mužského neživotného, tedy Himálaj. Dříve se používal i tvar *Himalaje, který je však chybný. 
  5. ČELNÝ: Slovo čelný je přídavné jméno hodnotící, užíváme ho tedy například k popisu osoby (čelný představitel). Slovo čelní není samo o sobě špatně, chybné je jeho použití. Jedná se o přídavné jméno vztahové a používáme ho například ve spojení čelní kost.
  6. PROTEŽOVAL: Slovo protěžovat není pravopisně chybné, používá se však v jiném významu a vždy ve spojení se zvratným zájmenem se. Protěžovat se znamená stávat se těžkým dlouhým nesením nebo pronášet se. Protežovat má naopak význam vlivně podporovat, chránit někoho, prosazovat, dávat někomu přednost.
  7. PERMANENTNÍ: Častá chyba, která spočívá v záměně dvou písmen. Správně je pouze permanentní, nikoli *pernamentní.
  8. FOBIÍ: Fobie se ve spisovné češtině píše vždy krátce. Slovo *fóbie je chybné.
  9. TCHYNI: Slovo tchyně běžně vyslovujeme s dlouhou samohláskou, ale píšeme ji vždy krátce. Často používaný tvar *tchýně je nesprávný.
  10. TEMATICKÝ: I v tomto slově se chybuje a místo krátké samohlásky lidé často píšou dlouhou. Slovo *tématický je však špatně. Ve spisovné češtině užíváme výhradně slovo tematický.
  11. BRILANTNÍ: Slovo *briliantní ve spisovné češtině neexistuje. Správná varianta je brilantní.
  12. BRYNZOU: *Bryndza se běžně užívá ve slovenštině, ale do českého jazyka patří jedině brynza.
  13. KVŮLI: Slova kvůli a díky jsou obě pravopisně správná, ale často se užívají v nesprávném kontextu. Slovo díky užíváme v pozitivním významu, zatímco slovo kvůli v negativním (nebo neutrálním). Žena z naší věty nestihla přijít včas do práce, což je negativní skutečnost. Měli bychom tedy použít výraz kvůli.
  14. DVĚMA: Ve skloňování této číslovky se často chybuje. Jediný správný tvar ve 3. a 7. pádě je dvěma. Ve spisovné češtině neexistuje *dvouma ani *dvěmi.
  15. ZRÁDCE: Slovo zrádce skloňujeme podle vzoru soudce, stejně jako vůdce, ochránce nebo správce. Tvary *soudče, *zrádče, *vůdče, *ochránče, *správče jsou chybé.
  16. MNĚ: Skloňování zájmena  často způsobuje obtíže. Ve 2. a 4. pádě píšeme vždy , ve 3. a 6. pádě mně.
  17. 8HODINOVÝ: Při spojení číslovky a přídavného jména nikdy nepoužíváme mezery, tečky, pomlčky ani spojovníky. Správný zápis je vždy jednoslovný, např. 8hodinový. Ve spisovné češtině neexistují výrazy jako *8 hodinový, *8mi hodinový nebo *8-mi hodinový.
  18. STANDARD: Přestože slovo standard vyslovujeme s T na konci, píšeme ho vždy s D. Existuje standarta (vlajka), ale slovo *standart není spisovné.